V minulém příspěvku o autorství jsem ukazovala zápis běžných občanských jmen autorů. V úvodu jsem zmiňovala, že ne vždy je autorem fyzická osoba. V tomto příspěvku se podíváme na další možnosti.
V případě, že je jméno organizace na dokumentu uvedeno zkratkou, ale ve skutečnosti známe jeho celý název, uvedeme ho do hranaté závorky. Toto pravidlo není nutné u organizací, jež jsou všeobecné známé pod zkratkou.
Příklad: UNESCO
NATO
RWE
Pokud je vydavatel a autorská korporace shodná, tak název vydávající instituce zapisujeme pouze do nakladatelských údajů a v primární odpovědnosti ji vynecháváme.
Autorem může být i některá z podsložek, např. oddělení, instituce. V tomto případě se název instituce uvádí jako první. Složka nebo oddělení se uvádějí samostatně pouze v případě, že mají vlastní specifickou funkci a na mateřské instituci jsou nezávislé.
Příklad: UNICEF
MASARYKOVA UNIVERZITA. Filozofická fakulta.
Za autora může být považován i stát, federace, místní nebo obecní úřad. V tomto případě se tedy do primární odpovědnosti zapisuje všeobecné jméno příslušné jurisdikce před plným jménem (nejlépe pochopíte na příkladu). Cizí názvy se uvádějí v jazyce informačního zdroje, nebo v jazyce hlavní cílové skupiny.
Příklad: ČESKO nikoli ČESKÁ REPUBLIKA
FRANCIE nikoli RÉPUBLIQUE FRANÇAISE
FRANCE pokud píšeme text angličtině
Pouze u patentů se země původu zkracuje v souladu s ISO 3166.
Příklad: GB = United Kingdom
U dokumentů, které mají více autorů, ale žádný z nich není dominantní (např. encyklopedie, film, konference apod.), píšeme jako první údaj v citaci NÁZEV DÍLA.
Příklad: Encyclopaedia Britannica
Kolja [film]
International Conference on Scientific Information
Markéta Kytnerová, 2019-12-11