Otevřená věda v knihovnách: výzva i příležitost
Open Science (otevřená věda) je přístup k vědeckému výzkumu, který se snaží zajistit, aby vědecké poznatky byly co nejvíce dostupné a transparentní. Smyslem je sdílení výsledků výzkumu, dat a výzkumných metod tak, aby je mohli využívat nejen vědci, ale i veřejnost, firmy nebo státní instituce.
Jednou z důležitých částí Open Science je Open Access (otevřený přístup), což znamená volný přístup k vědeckým článkům a publikacím. Tradičně jsou vědecké články publikovány v časopisech, které vyžadují placené předplatné, což omezuje přístup k informacím. Důvodem je fakt, že s vydáním článku jsou spojené různé náklady jako platba autorům posudků při recenzních řízeních, náklady za sazbu nebo korektury textů apod. Open Access tento problém řeší a umožňuje, aby výsledky výzkumu byly volně dostupné komukoliv. Z pohledu financování přístupu k vědeckým publikacím existují tyto hlavní přístupy:
Zlatá cesta (Gold Open Access) - články jsou publikovány v časopisech, které jsou volně dostupné. Náklady za vydání často hradí autor nebo jeho instituce prostřednictvím tzv. Article Processing Charges (APC).
Zelená cesta (Green Open Access) - autoři ukládají své práce do institucionálních nebo oborových repozitářů. Časopisy mohou uplatňovat embargo, které omezuje okamžitou dostupnost článků v těchto repozitářích. Do repozitářů se mohou nahrávat také preprinty, tedy texty, které dosud neprošly recenzním řízením.
Diamantová cesta (Diamond Open Access) - publikace jsou zdarma jak pro čtenáře, tak pro autory. Tyto časopisy jsou obvykle financovány institucemi, grantovými agenturami nebo sdruženími.
V odborné literatuře jsou popsány i další formy přístupu, které jsou odvozeny od těchto základních.
V souvislosti s Open Access je třeba zmínit ještě pojem licence Creative Commons. Jde o licence, které umožňují autorům specifikovat, jak mohou být jejich práce používány. Nejčastější licence v Open Access jsou CC BY, která dovoluje volné sdílení a úpravy díla s uvedením autora. Díky jasným licenčním podmínkám se usnadňuje legální sdílení vědeckých informací bez toho, aby bylo nutné kontaktovat autora nebo vlastníka práv. Přehled možných licencí je dostupný na webu CC licenses.
Open Science ale jde dál než jen k Open Access. Zahrnuje také sdílení výzkumných dat (tzv. Open Data), otevřený přístup k metodám a softwaru, předregistrování výzkumných hypotéz nebo podporu otevřeného recenzního řízení. Pokud bychom hledali hlavní výhody Open Science, patří k nim lepší dostupnost vědeckých poznatků. Výzkumy totiž nejsou skryté a podmíněné úhradou poplatku. Kromě vědců jsou dostupné široké veřejnosti. Může to také vést k větší důvěře ve vědu. Díky otevřeným datům a metodám lze výzkumy snáze ověřit a zamezit podvodům. Vzhledem k délce publikačního procesu může Open Science pomoci k rychlejšímu šíření inovací, protože se informace nedostávají pouze k vědcům, ale lépe pronikají do praxe (do průmyslu, státní správy apod.). Zároveň sdílení vědeckých dat a výsledků výzkumů může podporovat větší spolupráci mezi vědci a to i na mezinárodní úrovni.
Open Science však přináší i nevýhody. Bezesporu jsou to finanční náklady, které mohou jít na vrub autorů nebo institucí. Závažným problémem je nabídka některých časopisů, které za úplatu nabízejí publikování článků bez řádného recenzního řízení. Nikdo tedy neověří informace v nich uvedené. Takové tituly nazýváme predátorské časopisy a často šíří nekvalitní publikace, které by v klasickém recenzním řízení neobstály. Někteří vědci nechtějí sdílet svá data a výsledky výzkumů, aby neztratili konkurenční výhodu nebo se obávají ztráty duševního vlastnictví. Problémem může být také nedostatečná infrastruktura umožňující sdílení výzkumných dat, tedy systémy a s tím související náklady na jejich provoz. Právě problémy s infrastrukturou se snaží řešit iniciativa EOSC, což je Evropský otevřený vědecký cloud (European Open Science Cloud). Cílem této iniciativy je vytvořit virtuální prostředí pro sdílení vědeckých dat napříč Evropou. Česká republika se do této iniciativy aktivně zapojuje prostřednictvím platformy EOSC CZ.
Na závěr si můžeme položit otázku: Jak mohou knihovny přispět k rozvoji Open Science? Knihovny mohou například spravovat institucionální repozitáře, poskytovat odborné poradenství k Open Access a pomáhat výzkumníkům s výběrem vhodných licencí. Dále mohou organizovat školení pro vědce a studenty o správě výzkumných dat, spolupracovat s akademickými institucemi na strategických dokumentech a zajišťovat dlouhodobou archivaci a dostupnost vědeckých publikací.
Tento příspěvek si můžete poslechnout i ve formě podcastu na Spotify. Odebírejte Podcast knihovníka.
Zaujal vás příspěvek a chcete se o Open Science a jejich možnostech dozvědět více? Ve spolupráci s předními odborníky na tuto problematiku jsme pro vás připravili online kurz s názvem Open Science: Od Open Access přes výzkumná data po Citizen Science.
Současně se můžete seznámit s nabídkou dalších online kurzů od společnosti Citace.com na platformě Digitalo.cz.
Martin Krčál, 2025-02-20