Návštěva Stabi
S kolegy z Moravské zemské knihovny jsme nedávno absolvovali služební cestu do Berlína, kde jsme jednali se zástupci Staatsbibliothek zu Berlin o možné spolupráci na budoucích projektech. Měli jsme také příležitost seznámit se s organizací jejich služeb ve dvou hlavních budovách na Haus Unter den Linden a Haus Potsdamer Strasse.
Začněme s první jmenovanou. Haus Unter den Linden je zrekonstruovaná budova, která nabízí moderní prostory a je údajně druhou největší budovou v Berlíně co do rozlohy. Imponoval nám obrovský prostor a rozmanité možnosti studoven. Zajímavostí bylo, že v prostorách nebylo mnoho knihovníků. Většina z nich pracuje v zázemí, zatímco ve veřejných prostorách jsme napočítali asi jen dva knihovníky na informačních pultech, další dvě knihovnice ve speciální studovně a jednoho pendlujícího po patrech. Studovny sice místo pro knihovníka měly obvykle vymezené, ale zelo prázdnotou. Nicméně lidí ve službách má knihovna dostatek. Když se podíváte na jejich web, najdete zde oborové knihovníky, které nazývají Expert Librarians. Pokud máte dotazy týkající se konkrétních oborů, výzkumných metod, publikačních strategií pro texty a data nebo na tvorbu citací, pak je můžete kontaktovat. Lze si s nimi domluvit osobní schůzku telefonicky nebo e-mailem. K dokonalosti už mi chyběl jen rezervační systém. A největší pecka je, že takových expertů mají celkem 81. Myslím si, že právě poradenství dělá prestiž knihoven a sem by měly akademické, národní a také krajské knihovny přenést své personální kapacity.
Velmi nás zaujalo jasné označení studoven, které informuje, zda je studovna tichá nebo hlučná, zda je povoleno konzumovat jídlo či nápoje, případně jaké technologie jsou v místnosti dostupné. V naší knihovně trochu bojujeme s tím, že foyer je stále plné, ale některé studovny nejsou plně obsazené. Podle mě je to nejasným označením typu studoven. Jasné označení by proto pro nás mohlo být inspirací.
V jedné fázi prohlídky jsem dostal žízeň a objevil jsem prodejní automat. Bohužel jídlo ani pití v něm nebylo. Šlo o automaty na pomůcky, kde si návštěvníci mohli zakoupit propisky, bločky, kabely USB-C nebo tašky s logem Štábi, což je jejich místní označení pro Staatsbibliothek zu Berlin. Je zde zkrátka vše, co by mohl uživatel akutně potřebovat. Před vstupem do studoven pak byla velká kavárna. Překvapilo nás, že návštěvníci jsou počítáni u vstupu do studoven a při naplnění kapacity musejí čekat, než někdo odejde. Okolo druhé hodiny odpoledne jsme zaznamenali frontu zhruba deseti lidí, kteří trpělivě čekali, až na ně přijde řada. Nedovedu si představit, že by podobné omezení začalo fungovat i v českých knihovnách. V Německu jsou prostě disciplína a pravidla vidět na každém kroku.
Dozvěděli jsme se také, že fyzické půjčování knih není u nich tak časté, protože se zaměřují na digitální zpřístupňování dokumentů, přičemž digitalizují pouze dokumenty nepodléhající autorskoprávní ochraně. Na digitalizaci pracuje 67 lidí, z nichž část se věnuje kurátorské činnosti a projektům. Využívají různé moderní technologie, aby zpřístupnili staré dokumenty převážně z devatenáctého a počátku dvacátého století nově v digitální podobě. Za zmínku stojí třeba digitalizace a interaktivní vizualizace historických pohyblivých knih nebo využití virtuální reality. Součástí jejich digitalizační linky je také fotostudio umožňující fotografování objektů ve 3D. Zdigitalizované dokumenty nejsou ale jedinými elektronickými dokumenty zpřístupňovanými v knihovně.Stabi nakupuje také množství databází a dalších elektronických zdrojů.
Poslední inspirací na Unter den Linden pro mě bylo muzeum zaměřené na vývoj knihovny. Prohlídky jsou zde zdarma od středy do neděle. Prostory byly na takový typ muzea opět velkorysé. Výstava popisovala několik etap vývoje budovy a knihovny od jejího založení v roce 1661, přes období, kdy sloužila budova jako Pruská státní knihovna, zmíněno bylo předválečné období, období destrukce na sklonku druhé světové války, kdy byla zničena část budovy včetně části fondů, až po její obnovu a současný stav. Ve vytrýnách lze nalézt zajímavé dokumenty z fondu knihovny a množství popisků a textů. K dispozici je i návštěvnická aplikace na mobil. Obsah lze načíst přes QR kódy. Zde si myslím, že je naše aplikace v Knihovně Milana Kundery o trochu lepší, protože není jen textová, ale obsahuje i nějaké multimediální prvky. Nicméně mě osobně uhranula Gutenbergova bible v digitální podobě. Prostě listujete v knize a přes projektor se načítají stránky s animacemi, které dodávají aktuálně zobrazené straně komentář v podobě animací a jsou i namluvené. Jak říkal kolega Filip, je to jen projektor, počítač a čidla 🙂, takže možná u nás ožije román Žert, včetně přípisků Milana Kundery.
Budova na Potsdamer Strasse, postavená v sedmdesátých letech dvacátého století, je obrovská, ale již potřebuje rekonstrukci, kterou plánují. Aktuálně hledají finance a pak prý budovu zavřou na 10 let. Vzhledem k velikosti budovy tomu i věřím. Ve své době to musela být krásná knihovna, ale nyní je údržba náročná a jde to na ní hodně vidět. Přízemí je volně přístupné, avšak na velikost prostoru zde nebylo mnoho míst k sezení. Knihovníci odcházejí většinou po čtvrté hodině odpolední a zůstává pouze ostraha. V neděli odpoledne je otevřeno, ale bez knihovníků. Poskytují pouze prostor a internet bez knihovnických služeb. Ve všední dny mi to nepřijde praktické, protože poslední objednávka je ve tři hodiny. U pozdějších objednávek si pro knihy musím přijít další den. Mimochodem kolem páté hodiny jsme ve studovnách zaznamenali minimum knihovníků, ale všude bylo plno návštěvníků. Všichni ale přišli jen za místem. A ještě jedna poznámka ke studovnám ve Stabi. Ve všech studovnách, ať už tichých nebo hlučnějších, bylo ticho a klid. Naše foyer v MZK je tedy o trochu hlučnější.
Co říci závěrem? Koncept samoobslužných půjčoven a studoven se mi líbí, ale nemělo by to znamenat absenci knihovníků. Spíše by měli být připraveni v zázemí, kde vykonávají svou práci a v případě potřeby se věnují uživatelům. Musí být jasné, jak si je přivolat. Knihovníci, kteří se zaměřují na konkrétní obory, jsou za mě důležití pro zvyšování kvality služeb. Zároveň se mohou podílet na tvorbě nového obsahu, zejména digitálního. Právě digitální kurátorství je ve Stabi velké téma a zaměřují na ně i některé své projekty. Návštěva nám poskytla cenný pohled pro organizaci služeb v MZK, kde nyní kolegové chystají změny. Věřím, že i když budeme mít ve volném prostoru méně knihovníků, zachováme standard našich služeb a nabídneme je našim uživatelům ve vyšší kvalitě. Zároveň je ale třeba si říci, že mnohé věci jsou na podobné úrovni i u nás. Obdobné služební cesty mě vždy přesvědčují, že máme být i v našich knihovnách na co hrdí.
Tento příspěvek si můžete poslechnout i ve formě podcastu na Spotify. Odebírejte Podcast knihovníka.
Martin Krčál, 2025-03-04