Identifikátory jsou alfanumerické řetězce, které jednoznačně identifikují dílo. Typicky identifikátor přiřazuje dílu vydavatel skrze organizaci, která daný identifikátor spravuje. Pokud citované dílo má některý z identifikátorů přiřazený, je nutné identifikátor do citace vložit. Má-li citovaný informační zdroj více než jeden identifikátor (např. kniha vydaná v rámci edice může mít jak ISSN, tak ISBN), měl by být v bibliogracké citaci uveden jen ten identifikátor, který zdroj identifikuje co nejpřesněji.
Na této stránce můžete nalézt výklad nejběžnějších identifikátorů a návod, jak je správně vložit do citace dle normy ČSN ISO 690:2022.
ISBN je mezinárodní standardní číslo knih. Většina tištených knih, a velké množství e-knih, má přiřazený ISBN identifikátor. Toto číslo se také používá k identifikaci jiných knižních dokumentů, jako jsou mapy či multimediální dokumenty. Každá edice a varianta knihy má vlastní ISBN; číslo tedy identifikuje ne jen samotné dílo, ale i přesnou edici, kterou citujeme.
V případě elektronických knih bychom měli vždy přednostně uvádět identifikátor DOI, pokud jím kniha disponuje. V případě, že elektronická kniha DOI nemá, je pravděpodobné, že bude mít přidělené eISBN (identifikační číslo pro elektronické knihy), které v bibliografické citaci uvedeme jako identifikátor.
ISBN identifikátory mají vždy 10 či 13 číslíc, například ISBN 80-86573-02-8, ISBN 978-80-87950-63-0, nebo eISBN 978-0-06-231611-0.
ISSN je mezinárodní standardní číslo tištěných periodických publikací, jako jsou časopisy, noviny, či ročenky. Podobně jako ISBN má ISSN také elektronickou variantu, eISSN, která se používá na jednoznačkou identifikaci elektronických periodik. Nicméně, pokud má elektronický zdroj (např. článek v e-časopise) přiřazený identifikátor DOI, měli bychom uvádět toto číslo místo eISSN. Jeden časopis může mít více přidělených ISSN identifikátorů, třeba v případě, že publikuje tištěnou i elektronickou verzi. V tomto případě citujeme ISSN podle toho, v jaké verzi zdroje jsme našli náš informační zdroj. Číslo ISSN má vždy 8 číslic, například ISSN 0028-0836 či eISSN 1476-4687.
DOI je digitální identifikátor objektu, např. elektronické verze vědeckého článku, knihy, datasetu nebo jiného digitálního obsahu. Pokud citujeme elektronický dokument, který obsahuje DOI, měli bychom jej vždy upřednostnit před ostatními identifikátory. Kromě jednoznačné identifikace zaručuje také dostupnost.
Pokud u zdroje najdeme DOI v tzv. statické formě, například doi:10.3886/ICPSR31521.v1. V tomto případě norma ČSN ISO 690:2022 udává, že musíme DOI převést do interaktivní verze, tím, že před identifikační číslo přídáme adresu https://doi.org/, čímž vznikne správna forma identifikátoru, https://doi.org/10.3886/ICPSR31521.v1. Na takový odkaz může čtenář naší práce jednoduše kliknout, čímž se mu automaticky otevře zdroj v internetovém prohlížeči.
U některých druhů zdrojů můžeme najít i jiné identifikátory. Můžeme je v bibliografické citaci uvést, pokud zdroj nemá žádný jiný přidělený identifikátor, či pokud tento jiný identifikátor zdroj identifikuje přesněji.
Může se jednat třeba o číslo PMID, které je přidělené každému článku v bio-technologické odborné databázi PubMed. Je často používáno v odkazech na elektronické články nebo studie v biomedicíně a jiných vědeckých oborech. Pokud článek nemá přidělené DOI, uvádíme PMID ve formátu PMID 34906321.
Pokud citujeme patent, můžeme jako trvalý identifikátor uvést klasifikace IPC (International Patent Classification) či CPC (Cooperative Patent Classification). Tyto identifikátory se skládají z písmen a čísel, a přehledně identifikují individuální patent, včetně jeho oboru. CPC i IPC můžeme najít na titulní stránce patentu, či jako metadata v online databázi.
Zde naleznete několik příkladů korektních bibliografických citací ve stylu ČSN ISO 690:2022. Identifikátor je v nich zvýrazněn oranžovou barvou. Více příkladů citací konkretních druhů zdrojů uvádíme ve výpisech druhů.
BĚLOHLÁVEK, František a ANDRLE, Ivoš. Osobní počítač: učebnice pro každého. Vranov nad Dyjí: Votobia, 1992. ISBN 80-85619-17-2.
HARARI, Yuval Noah. Sapiens: A Brief History of Humankind. Online. New York: Harper, 2015. eISBN 978-0-06-231611-0. Dostupné z: https://www.amazon.com/Sapiens-Humankind-Yuval-Noah-Harari/dp/0062316095. [cit. 2023-03-23].
SMITH, John. The role of technology in education. Education Today. 2019, vol. 23, no. 1, s. 10-15. ISSN 1234-5678.
FEDOR, Marek a PERDUKOVA, Daniela. The Identication of Induction Motor Internal Quantities. Online. Acta Electrotechnica et Informatica. 2021, vol. 21, iss. 3, s. 2429. Dostupné z: https://doi.org/10.15546/aeei-2021-0016. [cit. 2023-04-05].
FRYE, Leah; BHAT, Sathesh; AKINSANYA, Karen a ABEL, Robert. From computer-aided drug discovery to computer-driven drug discovery. Online. Drug Discovery Today: Technologies. 2021, vol. 39, s. 111-117. PMID 34906321.
ČSN ISO 690 je česká technická norma, která definuje pravidla pro citování zdrojů v akademických a vědeckých pracích. Je důležité dodržovat tuto normu, aby byly citace správně formátovány a zdroje byly jasně identifikovatelné. Můžete si o ní přečíst více v našem výkladu stylu.
Citační manažer Citace PRO umí automaticky generovat citace ve stylu ČSN ISO 690:2022, a pomocí doplňků vkládát citace a bibliografie do dokumentů Word či Google Docs. Vyzkoušejte Citace PRO Plus na 7 dní zdarma!